Strojový kód

    1. generace kódu
  • tvoří nuly a jedničky - kombinace odpovídají různým instrukcím procesoru
  • Procesor PC vykonává jen omezené množství jednoduchých instrukcí v podobě sekvence bitů → v podobě čísel (obvykle hexadecimální tvar)
  • Instrukce jsou tak elementární, že umožňují pouze např. načtení hodnoty z paměti do registru, sečtení hodnoty v registru s hodnotou v jiném registru apod.
  • Velmi náročné – programátoři si museli pamatovat sekvenci nul a jedniček
  • Instrukce se CPU předloží v binární podobě → extrémně nečitelné a závislost na instrukční sadě CPU
  • Každý program ale musí být nakonec do tohoto jazyka přeložen, aby mohl být spuštěn